Budík řve, je pět nula pět, přichází administrativní čas. Opocená se proberu z nějakého otravného snu a abych ho rychle zapudila, rovnou se vrhnu na lednici. Nic v ní není, jako vždycky! Otevřu potravinovou skříňku, kde marně hledám pistáciové máslo od Terezy – jediný sacharid v mé domácnosti. Jedu teď sama se sebou hru, že cukry jím pouze a jen darované.
Ale dárečky došly … měla jsem si včera k obědu dát ještě tiramisu, chyba!
Situaci vyřeším kusem slaniny, který zapiju Vincentkou, na pět tibeťanů se dneska vědomě vyseru a rovnou usednu k počítači na nejNEpohodlnější židli, jakou moje rodina vlastní. Nejen proto abych u něj zas neusnula, ale taky proto, že jiná tady není a nemám už kdy to řešit.
Kouknu na emaily, meeeh … zběsile přibývaj, hlavně od chorvatského telekomu, asi jsem zas něco zapomněla zaplatit. Facebook dobrý, lajky jsou, komentářů tak akorát, aby mě pobavily, ale neprudilo mě na ně odpovídat. Instáč prima, fanoušci píšou spíš pochvaly než hejty, zlatí. WhatsApp může bejt, ve skupinových chatech přibylo asi jen pětset zpráv, které si už nikdy nepřečtu.
Překvapení mě dnes ale čeká v SMS! Píše jeden roztomilej zajíček:
“Intenzivně jsem se líbali a protloukali noční Prahou, pak jsme zakotvili v nějakém bytě a předvedli skoro až zvířecí vášeň. Tolik různých sexuálních poloh a praktik jsem nikdy nezažil a ani mě nenapadlo v životě, že by se mi mohli líbit :)”
Ó, jak krásně, až na tu hrubku, popisuje svůj mokrý sen se mnou. Ó, jak velkou jsem pro něho sexuální bohyní. Ó, jak marně mu už sedm měsíců vysvětluju, že je to projekce jak Brno.
Za prvé, již přes tři roky o sexu tak maximálně čtu v jeho nebo něčích jiných zprávách. A za druhé i na absolutním vrcholu svýho postelovýho tvoření, jsem byla tak desetinou z toho, co si představuje.
Bohyně sexuality a intimity neboli Afrodité je jednou z nejčastějších projekcí, kterou na mě lidi mají. Její stínovou alternativou je pak samozřejmě děvka. Tak mi dodneška s oblibou, ale i patřičnou něhou, říká dokonce jeden z mých Ex. A představte si, i můj moudrý otec dokáže smrtelně vážně vyšilovat, že se na fotkách tvářím jako Femme Fatale, což ho evidentně i po letech lehce spouští.
Nemá smysl tomu prvnímu vysvětlovat, že mu tam na konci slova chybí “ř” a k tomu pohled do zrcadla. A tomu druhýmu, že pokud je někdo v naší famílii FATALE, tak je to on – přes pět a čtyřicet let pro mou mámu a přes třicet pro svoji firmu. Zatímco já osudovou lásku ještě ani nepotkala a se svým podnikatelským dílem jsem teprve ve fázi oťukávání.
Jedou taky nemalé BDSM projekce. A já bych si někdy i přála, aby byly pravdou. Žel se svým technickým “talentem” a reálnými možnostmi co do času i objektů, bych se mohla naučit kloudně vázat nejdřív tak v padesáti. A i kdyby ne, prosím vás, jsem na to líná! Lehnout a nazdar.
Další častou projekcí, kterou na mě rádi střílíte, je, jak jsem chytrá, vzdělaná a enormně sečtělá. Ve stínové polaritě pak přemoudřelá, věčně přemýšlející chudinka, která si od své hlavy nemůže ani na minutu odpočinout. Dokonce i v SoulAdventure si o mně ze začátku mysleli, že ČTU VERGILIA V ORIGINÁLE, protože ani tam nemohli uvěřit, že to není pravda. Že je to Petrarca. A navíc čtu spíš francouzské autory.
Teď už je to lepší. Ale když i takhle osvíceným a zralým lidem jako jsou mí kolegové, blízcí a rodina dělá potíže vidět, že je to ZRCADLO, co pak ještě jen s vámi ostatními, kteří ke mně máte tak omezený a o to víc vyprojikovaný přístup?
Nejlepší možností, jak za to vzít, je pochopit pravidlo, že vše, co vás na mě fascinuje či irituje, je nějaká VAŠE KVALITA, kterou u sebe jenom nevidíte nebo si ji nechcete připustit. Eventuálně ji ještě nemáte rozvinutou a vaše duše nezměrně touží po tom, aby se tak stalo.
PŘÍKLADY:
Duše onoho mladíka ze SMS jej nabádá k tomu, aby zpestřil a prohloubil své sexuální prožívání, protože je na to už připravený. Já jsem v této kauze pouhým spouštěčem procesu, nic víc, nic míň.
Duše mých kolegů rejpou, že by chtěly víc číst a ne se furt všechno dozvídat jen z Pouště, z Louky či z internetu. Duše mého Ex moc dobře ví, že děvkař je on, ale zatím neví, že je to tak naprosto v pořádku a my ho stejně milujeme. Proto si o mě občas potřebuje opřít své znavené kolo.
Ženy mých kamarádů na mě “oprávněně” žárlí, protože samy mají leccos na triku. Pokud ne v realitě, tak alespoň v myšlenkách. Případně také touží být vnitřně svobodné a zvnějšku nespoutané jako já, jen se jim to ZATÍM nedaří. A tak dál.
STAČÍ?
Pokud ne, na Sahaře pracujeme s projekcemi do takové hloubky a intenzity, že se vám od nich jednou provždy uleví. Za každou projekcí se skrývá dar a je jen na vás, kdy konečně ho své duši dáte.
Odlétáme vždy na jaře a na podzim. Více info: bit.ly/40RQ7ab
