S pumou v kleci

Na Sahaře je naše snění vždycky divoké, nesmírně živé a plné symboliky. Občas po návratu pokračuje i doma. Tento sen se mi zdál tři týdny poté, co jsem se vynořila z písku a tolik mi toho objasnil. Až teď chápu, co se mi to vlastně poslední měsíce odehrává v duši i těle.

V neděli jsem měla takový těžší den: migréna jak dělo, jobovky ze všech stran a k večeru ještě sesuv obřího smutku z toho, jak mě někteří lidé odstřihávají ze svých životů. Čím více jsem obdivovaná, milovaná a chtěná, tím více se rozjíždí i ta druhá polarita.

No co už?

Ale fakáče smskou bez možnosti osobního vysvětlení nebo alespoň fyzického rozloučení, mě teda bolej hodně. I když jsem silná a vím, že za každou kupou hnoje se někde musí skrývat koník! Jako by to moje duše elektronicky měla problém pochopit a následně zpracovat.

mňAU

Ale pak si řeknu, že v rodině i ve firmě na osobní konfrontace všichni, díky Bohu, pořád koule mají a to je to nejdůležitější. Takže nepindat, Kočičko.

Po dokonání deprimujícího a bolavého běhu ve jménu první adventní, padám do postele jako mrtvá. Asi mě dorazila ta výzdoba. Dekorace nenávidím, ale stihla jsem je nakonec rozmístit jak u sebe, tak ve svém pracovním budoáru na Příkopech. Jsem prostě dobrá.

Pak mi ona teskná noc

přinesla SEN SNŮ:

Zavírají mě do malinké omřížované místnosti s pumou. S pěkně divokou a nasranou pumou. Blýskot její černočerné srsti vidím ještě teď. Má ohavně velké drápy i zuby a zcela evidentně se mě chystá roztrhat na kusy. Aby ne, když jsem dneska jak hadr.

Srdce mi z toho úkazu, ale i ze závažnosti situace, buší víc než po šedesáti hodinách pití a šňupání dohromady, ale jakýmsi zázrakem, zároveň v sobě cítím aj KLID. Až zvrhlou jistotu, že to společně s pumou nějak dáme.

Pořád se přibližuje a jelikož je místnůstka malinká, děje se to rychle, i když se přibližuje hodně pomalu, jako v blockbusterovém filmu. Už mám její tlamu rovnou před očima a cítím její dech, který však kupodivu až podmanivě voní. To mě překvapí a o další šelmí fous uklidní. Asi představa, že mě roztrhá tak nádherné a voňavé zvíře.

“To je dobrá smrt.” řeknu si tiše.

A pak mi puma začne olizovat tváře, ale fest. A mě to neskutečně lechtá! Lechtá mě to tak strašně, až mi vytrysknou slzy, protože se bojím začít smát, abych ji neurazila. A tak tam ležíme. Já a na mně mocná, ale hravá puma. Obě šťastné, jen já zatím neprojevená.

Pondělí pak přineslo několik zázraků, o kterých vám napíšu příště. Hezké zvířecí sny!

🐾

Foto: saharský archiv – Luna leží a tváře jí olizuje Venuše.

Vy, kdo milujete živé, silné a mytické snění, pojeďte s námi do Pouště. Tam jsou podobná zjevení na nočním pořádku. Více info: bit.ly/40RQ7ab

Chci dostávat emaily od Elen

O všem novém, co dělá nebo chystá